Leya - 2. kapitola - Nový život

16. července 2007 v 15:23 | Leya |  Povídka od Leyy - Návaznost na Eragona a Eldesta

Nový život


Městu už vládla noc. Jediné poskytované světlo sálalo z pochodní, co byly po celém obvodu - ale i uprostřed - hradu a města. Nikde nebylo žádného zvuku, až na ten vycházející z trůnního sálu. V potemnělé místnosti byly slyšet pouze nervózní kroky, které se rozléhaly až na nádvoří. Patřily samotnému králi Galbatorixovi, který čekal na posla od Farthen Dúru. Měl mu pouze doručit zprávu o výsledku bitvy, ale i tak stále přecházel po místnosti sem a tam. Šruikan unaveně zívl a položil svou obrovskou hlavu na kamennou podlahu.
Po chvíli vstoupil do místnosti svižným krokem Tarok a za ním pochodovali dva plešatí muži s dalšími dvěma strážemi, co táhli za sebou nějakého pohledného černovlasého mladíka. Na rozdíl od ostatních měl velmi zakrvácené a potrhané oblečení. Dokonce jeho tělo hyzdilo mnoho modřin a šrámů.
"Co nesete za zprávy Dvojčata?!" vykřikl nedočkavě na ty dva plešouny, kteří se uklonili a poklekli před něj.
"Můj pane, Durza selhal a ten nový Jezdec ho zabil."
"Kdyby mi přišel po dalším neúspěchu na oči, tak by ho stihl stejný osud!" řval Galbatorix.
"Za to může ta elfka, můj pane. To ona mu pomohla, jinak by byl už ve vašich rukou, ale místo toho jsme přivedli zpět Morzanova syna." posunkem ukázali na chlapce, kterého vlekli stráže. Ti ho hodili Galbatorixovi k nohám. Mladík zasténal. Vyčerpaně se pokoušel zvednout, ale padl zpět na kamennou podlahu.
Byl hrozně sláb, skoro ani promluvit nemohl. Galbatorix k němu přistoupil a sehnul se tak, aby mu rozuměl těch pár slov, co šeptal.
"Nepřidám se k tobě, už nikdy víc!" sípal mladík. Galbatorix se opět narovnal a znovu jeho pohled utkvěl na Dvojčatech.
"Výborně! Možná jste přece jen k něčemu. Dobrá tedy, dám vám ještě jednu jedinou šanci." poslední dvě slova velice zdůraznil. Dvojčata byla očividně šťastná, že je král nepotrestal.
Z ničeho nic se Galbatorix začal triumfálně smát. K němu se přidal i hrdelní smích Šruikana. Ostatní v místnosti se jen hrůzou otřásly a pokoušeli se v klidu čekat na královy rozkazy.
"Taroku!" zahřmělo z Galbatorixových úst.
"Ano, pane!" řekl Tarok v pozoru.
"Mám pro tebe dva rozkazy. Za prvé: běž k soše orla a odtamtud přines poslední vejce. A za druhé: přiveď Leyu ať se postará tady o Murtagha." zašklebil se.
"Jistě, pane!" řekl Tarok nejistě. Otočil se a vyšel ze dveří vyplnit úkoly, které mu zadal král.
Galbatorix si mnul ruce a vítězoslavně se smál, jako šílenec. Dvojčata nechápala situaci.
"Pánové, možná budeme mít dva nové Jezdce, což nám zaručí vítězství." znovu se začal smát.
"Mou dceru a Murtagha. Ironií je, že oba Morzanovi synové budou brzo v mé moci." Dvojčata se na sebe po jeho slovech nevěřícně podívala. Jen Murtagh znovu sípal na kamenné podlaze. Tentokrát mu bylo zřetelně rozumět.
"To není pravda. Eragon by nemohl být můj bratr. Lžeš!" snažil se Murtagh zařvat, ale marně. Jeho hlas umlkl a on omdlel. Galbatorix se pořádně nadechl vzduchu.
"Bitva o Alagaësii právě započala." řekl, ale vyrušil ho Tarok. Byl zadýchaný a těžce oddechoval. V bezpečí své náruče třímal rudý kámen s bílými žilkami.
"Kde je Leya?" upřel tázavý pohled na Taroka.
"Můj pane, nemohu ji nikde najít, ani ji nikdo neviděl." pravil nejistě.
"Cože?! Jak se to mohlo stát?! Přece tu někde musí být!" zařval Galbatorix vzteky bez sebe. Tarok zbledl strachem. Stále si však zachovával klidný výraz.
"Někde bude, ale určitě ne na hradě, můj pane."
"Když ji neviděli stráže na hradě, tak se běž okamžitě zeptat stráží, co měli včera službu na bránách města! Jako kapitán snad své muže zvládáš!" řval stále hlasitěji jako šílenec. Tarok předal vejce Dvojčatům a co nejrychleji opustil místnost. Murtagh opět nabyl vědomí a s námahou se snažil vstát, ale marně. Stále byl velmi vyčerpán.
Galbatorix si ho všiml a jeho smysly zbystřily. Vytrhl Dvojčatům vejce z rukou a klekl si vedle Murtagha na zem.
"Murtaghu jako Morzanův prvorozený syn bys měl dostat stejný dar, který dostal i tvůj mladší bratr." mluvil potichu a přesvědčivě, ale v jeho nitru stále převládal vztek. "Pokud ho nepřijmeš tak víš, co tě čeká. Proto ti dávám vybrat. Zvol správně Murtaghu. Ber to jako volbu svého života, pokud chceš ještě někdy spatřit své přátele a bratra." šeptal tak tiše, že ho nikdo jiný kromě Murtagha nemohl slyšet. Murtaghovi se podařilo po dlouhé chvíli mlčení posadit, ale pouze sklonil hlavu se slovy: "Budu ti sloužit, můj pane." s těmito slovy mu po tváři začala téci démantová slza, která doprovázela jeho smutek a zlobu uvnitř duše.
"To rád slyším. Nerad bych tě zabil, Murtaghu. Už jen proto, že tvůj otec byl můj přítel, žák a oddaný služebník. Rozhodl ses správně a svého rozhodnutí nebudeš litovat. Umím být velice vděčný." pravil Galbatorix s úšklebkem na tváři a podával mu vejce. Murtagh jej od něj přijal jen nerad. Hned, jak se skořápka dotkla jeho rukou, objevily se první prasklinky na jeho zevnějšku, které doprovázelo - pro Murtagha - nesnesitelné kňourání. Blíže na něj pohlédl a jen, co se jeho oči blíže přiblížili, rozlétlo se na tisíce kousků. V dlaních mu zůstalo pouze rudé hranaté tělíčko s pásem bíle vyleštěných ostnů, který se mu táhl od hlavy až po ocas. Tam, kde se sbíhal krk s tělem, byla mezera mezi ostny větší než jinde. Nebyl větší než Tarokovo předloktí.
Rudý dráček mu pohlédl do očí a poté se otřel trojúhelníkovou hlavičkou o jeho dlaň. Murtagh jen nečekaně vyjekl. Cítil se jako by mu v tu chvíli projel celým tělem jed. Bolest přestala a on mohl pohlédnout na svou dlaň. Na místě drakova čumáčku vzniklo znamení gedwëy ignasia.
"Murtaghu, odedneška se budeš ode mě učit a zdokonalovat starověký jazyk. Až přijde čas tak dostaneš úkol. Teď si běž odpočinout, zítra začneme. Gark tě odvede do tvého pokoje." Galbatorix posunkem ukázal na vojáka stojícího u vstupních dveří. Voják vzal Murtaghovi ruku a přehodil si jí přes rameno. Poté ho doslova odtáhl ven, jelikož byl ještě příliš sláb. Dráček za nimi radostně cupital. Stále ještě nejistě, sem tam dal špatně nožičku a upadl. Nakonec jim také zmizel z dohledu, stejně jako jeho Jezdec.
"A co máme dělat my, pane?" zeptala se jednohlasně Dvojčata.
"Vy dva by jste měli dávat na toho chlapce pozor. Nemohu si dovolit o něj přijít. Rozuměli jste?!"
"Ano, pane." uklonili se a odešli. Galbatorix zůstal sám se svým drakem.
Šruikane, nevíš něco o Leye?
Vůbec ne, králi. Celé odpoledne jsem byl na nádvoří. Ničeho jsem si nevšiml ani koně jsem neslyšel.
Dobrá, ale laskavě mi tedy vysvětli, kde teda je! Vyrušili ho kroky, které byly slyšet už z povzdálí. Vešel Tarok.
"Pane, stráže viděli odpoledne projíždět jezdce na bělouši, který měl očividně naspěch, víc nic. Nejspíš to byla ona. Pokud mohu říci svůj názor …" upřel tázavý pohled na Galbatorixe jestli tedy může mluvit dále. Galbatorix mu krátce pokynul hlavou na souhlas. " … Tak tedy … Řekl bych, že vyrazila na západ do Dras-Leony, ale nejsem si tím úplně jistý." řekl se strachem v očích. Král povytáhl obočí.
"Taroku, je mi úplně jedno kde je nebo co má v úmyslu. MUSÍTE JI PŘIVÉST ZPĚT!!!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Těšíte se na 3. díl ODJ Empire?

Strááášně moc ! Nemůžu se dočkat ! 85.1% (103)
Celkem ano. 2.5% (3)
Nevím. 5% (6)
Ani ne. 1.7% (2)
Kašlu na 3. díl. 5.8% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.