Leya - 7. kapitola - Zajatcem Vardenů - 2. ČÁST

18. července 2007 v 11:33 | Leya |  Povídka od Leyy - Návaznost na Eragona a Eldesta

Zajatcem Vardenů 2. ČÁST



Budu vše sledovat ze vzduchu,
oznámil jí a vzlétl. Leya procházela touto do mlhy zahalenou pustinou až narazila na mrtvá těla. Vojáci, rolníci a dokonce i obyčejní lidé zde leželi bezvládně na zemi. Její kroky vedly přes jejich mrtvoly. Leželi zde vojáci Galbatorixe, ale i prostí lidé. Zem byla stále nasáklá krví a každým krokem, který udělala se jí nohy stále více bořili do bahna. Zpozorněla. Něco se napravo od ní pohnulo. Ozvalo se chraplavé:"Pomoc…" Ohlédla se. Byl to voják se zapíchnutým kopím do břicha. Okamžitě k němu přiskočila a zjišťovala, jak moc je raněný. Chtěla vytáhnout kopí, ale voják ji pohybem ruky zastavil.
"Chci vám pomoci." pošeptala. Ve vojákových očích pohasínalo světlo života. Jeho ruka padla na zem a on zemřel. Zatlačila mu víčka.
"Sé mor'ranr ono finna."
"Hej, ty tam!" ozvalo se zdálky. Zpanikařila a dala se na útěk. Zakopla o jedno tělo a tváří padla do bahna. Vyškrábala se na nohy a snažila se běžet dál, ale něco jako by jí přikovalo k zemi. Vyslovila: "Losna kalfya iet." Nic z jejích úst nevyšlo. Nezbývalo jí než čekat. Postava se stále přibližovala. Vysoký muž s elfskýma ušima a postavou atleta. Nebyl to elf, ale ani člověk. Jak se blížil, vítr si pohrával s jeho havraními vlasy. Přitáhla si plášť více k očím, protože jeho pohled byl příliš vražedný. Nejspíš si myslel, že polapil nějakého špeha.
Nefrite! Schovej se někde! Jakmile to bude možné znovu se s tebou spojím, naléhala na něj. Nefrit s ní nesouhlasil, ale poslechl ji.
Muž k ní přistoupil a silně ji popadl za rameno. Vydala bolestný výkřik. On si toho nevšímal a táhl ji po již mrtvém bojišti až do nějakého tábora. Nevlály zde vlajky Galbatorixe, ale nějaké úplně jiné.
Vardenové! Zaradovala se. Bylo zde mnoho stanů různých barev a velikostí. Lidé, kteří kolem nich procházeli si úlovek - jí neznámého muže - se zájmem prohlíželi. Strčil ji do jednoho ze stanů, tak silně až dopadla na kolena před dřevěný stůl za nímž seděla snědá žena a vedle ní stála elfka. Obě měli na sobě silně zakrvácené a zabahněné brnění. Byly vyrušeny z živého rozhovoru a zkoumavě pohlédly za stůl. Ten muž vešel za ní a silně ji za rameno postavil na nohy.
"Má paní, našel jsem nejspíše Galbatorixova špeha." Mávnutím ruky odstranil z jejích úst kouzlo takže mohla znovu mluvit.
"Děkuji ti Eragone."
Eragon! Eragon Stínovrah! Pohlédla na něj nevěřícně. Žena za stolem pokračovala, ale tentokrát mluvila k Leye.
"Co jsi zde pohledávala? Jsi snad špeh?" zeptala se vlídně.
"Ile!" vykřikla starověkým jazykem Leya. Všichni tři na ni upřeli tázavé pohledy. Eragon jí strhl plášť, který dopadl na zem. Odkryl tak elfské uši. Všichni oněměli překvapením. Byla tak podobná té, co stála vedle stolu.
"Elfka!" vyhrkli s úžasem.
"Znáš ji, Aryo?" elfka zakroutila hlavou.
"V životě jsem ji v žádném elfské městě neviděla."
"Tak, kde se tu vzala?" zeptala se žena sedící za stolem. "Ta podoba je přímo neuvěřitelná."
"To můžeme zjistit jediným způsobem, paní Nasuado." odpověděl Eragon a těkal pohledem z Leyi na Aryu. Leya uskočila stranou, jelikož do stanu strčil hlavu safírový drak, který na ni upřel jedno ze svých velkých očí.
"Ano. Jedině prohlédnutí vzpomínek nám může poskytnout odpovědi." souhlasila Nasuada. Eragon se otočil směrem k Leye a položil jí ruce na hlavu. Cítila, jak se jí cizí mysl dobývá do té její. Obrnila se před tímto "vetřelcem". Tlak polevil.
"Má silnou vůli. Její zábrany je nemožné prorazit." řekl Eragon rezignovaně po dlouhé době.
"Dokud nezjistíme, odkud pochází a co zamýšlí, zůstane pod tvým dohledem." kývla na dračici. "Strážím by nejspíše unikla." Eragon Leyu popadl zas za rameno a vyvedl ji ven ze stanu. Jeho dračice ji tlapou se silnými drápy přišpendlila k zemi.
Teď mě poslouchej. Nesnaž se utéct nebo si tě usmažím k večeři, odfrkla si dračice a stisk povolil. Leya vstala a oprášila se od špíny. Pobavený Eragon ji znovu popadl a táhl ji přes půlku tábořiště okolo mnoha stanů. Až se zastavil u jednoho prázdného. Vešel i s ní dovnitř a zavázal jí ruce dozadu. Vyšel ven a jeho dračice zůstala sedět u východu. Spojila se s Nefritem.
Zůstaň, kde jsi. Zajali mne, ale nic co bych nezvládla.
Jsem rád, že tě nezabili.
To já také. Nefrite je zde Jezdec Eragon a jeho dračice.
Tak proč jim neřekneš, kdo jsi?
Zeptal se ohromeně.
Mám strach, že by to vše jenom více zhoršilo. Dnes večer přijdu za tebou. Kde jsi? Poslal jí obrázek malé mýtinky v lesíku kousek od tábora. Leye se povedlo vysmeknout z pevně utažených pout. Pozvedla plachtu v zadní části stanu a pod ní prolezla.
Všude vládla noc a temnota. Jediné světlo mezi stany poskytovali do země zapíchnuté pochodně. Pohybovala se tiše pouze ve stínech stanů. Když už zahlédla okraj tábořiště, svitla jí naděje.
"Někam odcházíš?" ozvalo se za ní. Otočila se a ze stínu vyšla ta elfka Arya. Přiložila Leye zdobený nůž ze slonovinové kosti na hrdlo.
"Jistě." usmála se a rychlým pohybem se dostala za Aryu. Vzala její vlastní nůž a tentokrát ho přiložila na krk Arye.
"Takže něco málo umíš." ušklíbla se Arya. Praštila Leyu do hlavy vzala zas svůj nůž a porazila ji k zemi s ním na krku. Leye vyklouzl z roztrhaných šatů náhrdelník po její matce. Arya se nad tím pozastavila. Odtáhla se od ní.
"Yawë." zamumlala. "Odkud … odkud to máš?" zeptala se ohromeně.
"Je po mé matce." Postavila se znovu na nohy a vzhlédla. Arya zas vběhla mezi stíny. Po této nepříjemnosti se oklepala a pokračovala dále, ale cestu mezi stany jí zatarasili Kullové. Na zádech ucítila něčí dech. Pomalu se otočila za sebe. Stála tam Eragonova dračice. Ta zařvala a znovu ji tlapou přišpendlila k zemi. Upřela své obrovské safírové oči k jejím.
Říkala jsem ti ať se nepokoušíš utéct. Vzala ji do tlamy a donesla zpět do vězeňského stanu. V něm si lehla s Leyou stále u svého čumáku. Nezbývalo jí nic jiného než usnout.

Probrala se na měkké zemi. Dračice byla pryč.
"Safira mi pověděla o tvém večerním dobrodružství." ozvalo se od východu. Pohlédla k němu. O kůl byl opřen s rukama složenýma na prsou Eragon. Nic mu na to neřekla.
"Tvá mlčenlivost je pozoruhodná." došel až k ní a rukou jí odhrnul vlasy z obličeje. Její pohled se střetnul s jeho. Měl nádherné hnědé oči. Černé obočí nad nimi se zvedlo.
"Proč to všechno? Tajíš snad něco?" zeptal se naléhavě. Zas mu nic neřekla. "Jsi jí tak podobná." zamumlal a zvedl se k odchodu. Věnoval jí poslední pohled a zmizel. Leya zas osaměla. Bylo divné, že si stále nevšimli její gedwëy ignasia. Pohlédla na svou pravou dlaň. Byla celá od zaschlé krve a prachu. Takže po zářivé dlani nebyla ani známka.
Všude kolem se začal rozléhat křik. Jeden muž před stanem zařval velitelsky: "Všichni okamžitě na shromaždiště!" Nejistě vykoukla ze stanu. Nikdo před ním nestál. Všichni běželi se zájmem do středu tábořiště. Nad hlavou jí přelétli dva draci.
To snad ne! Řekla si pro sebe a běžela tam, kam všichni. Okolo dvou draků byl větší kruh. Safiry a Nefrita. Leya se držela vzadu za Nasuadou, aby slyšela co si povídají.
"Druhý drak? Kde se tu vzal?" zeptala se Nasuada užasle a pozorovala Nefrita. Byl o kousek větší než Eragonova dračice a vypadal zmateně.
"Safira ho našla na malé mýtině kousek za táborem. Podívejte má na sobě sedlo pro Jezdce." upozornil Eragon.
"Takže jeho Jezdec nemůže být daleko. Ale, co když také patří ke Galbatorixovi? Neměli bychom ho radši zabít?" ptala se dále. To se do jejich rozhovoru vložila Arya.
"Radši bych se ho zbavila dříve než nám jeho Jezdec napáchá větší škody." kývla směrem na Eragona a šibalsky na něj mrkla. On kývl hlavou na souhlas.
"Dobrá tedy. Eragone je to tvá práce." zněl rozkaz od Nasuady. Eragon si vzal od jednoho vojáka luk a šíp. Zasadil ho do zářezu a natáhl tětivu. Safira skočila na Nefrita se zakousnutými tesáky do jeho krku. Ten se jen tak nedal bez boje a švihl ji ocasem do břicha. Safira zařvala. To už Leya nemohla vydržet skočila mezi draky a Eragonovu napnutou tětivu luku. Natáhla k němu své dlaně a vykřikla:
"Tak už dost!" gedwëy ignasia jí na dlani začalo oslnivě zářit. Rozhostilo se hrobové ticho. Nefrit vstal a dobelhal se k Leye. Olízl jí tvář svým drsným jazykem. "Pokud ten šíp pustíš, tak provrtá nejdříve mé tělo." Mezi lidmi okolo panoval překvapivý šum.
"Vážně si myslíš, že bych nechala Eragona ho jen tak zabít." usmála se vítězoslavně Arya."Zde máte toho Jezdce, paní Nasuado." Eragon povolil napnutou tětivu s překvapeným obličejem na tváři a stále svůj pohled upínal na Leyu.
"Teď, když to víte. Nechám Vám prohlédnout svou mysl, ale obávám se toho, co v ní naleznete." promluvila Leya. Nasuada pokynula hlavou Eragonovi, který vrátil luk i šíp vojákovi od kterého si ho prve vzal.
Buď opatrná.
Budu. Neboj,
uklidnila Nefrita. Znovu ucítila cizí mysl ve své. Vtáhla ho do ní a ukázala mu vše od svého dětství až po cestu sem, kromě Vraela. Nejbolestivější byla pro ni vzpomínka na Taroka a jejich poslední společný boj.
Pohlédni na to, co bývalo mou minulostí. Nechala obrazy svých vzpomínek volně plout do jeho mysli tak dlouho než se zas stáhl zpět. Otevřela oči. Klečela na tvrdé zemi a nad ní bděl Nefrit. Eragon také klečel - naproti ní. Viděla strach v jeho očích a bála se toho, co přijde. Vstal. Ona stále klečela na zemi a unaveně ho pozorovala.
"Tato dívka není naším nepřítelem, i když její minulost je krutá." Zařval. Všichni začali jásat. Někteří z nich pozvedávali své zbraně k nebi. Zatímco Leye se na tváři objevil radostný úsměv. Pomohl jí vstát se slovy: "Vítej mezi Vardeny!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 prcek prcek | 6. října 2007 v 18:53 | Reagovat

kdy bude pokracovani ????

2 glogísek - admin glogísek - admin | E-mail | Web | 6. října 2007 v 20:36 | Reagovat

Jóó tak o nevím, tuto povídku jsem tu dala hodně dávno a od té doby pořád ještě pokračko napsáno nebylo. No pokusím se Leyi napsat mail a zeptat se jí ...

3 prcek prcek | 7. října 2007 v 9:25 | Reagovat

diky

4 prcek prcek | 11. října 2007 v 18:22 | Reagovat

tak co?

5 glogísek - admin glogísek - admin | E-mail | Web | 11. října 2007 v 18:35 | Reagovat

Jejky - zapomněla jsem na to ... už jdu na to (teď hned ať na to zase nezapomenu ....) no až mi odepíše tak vám tu pisnu její odpověď to se nebojte ....

(teda pokud odepíše ...)

6 Leya Leya | E-mail | 11. října 2007 v 21:29 | Reagovat

Samozřejmě, že odepíši a rovnou svou odpověď napíši i sem.

Tuto povídku stále píši, ale neni tolik času jako minulé roky. Nyní jsem studentkou druhého ročníku tudíš mne čekají státnice a tak dále, ale i přesto s psaním nepřestanu. Již mám asi dvě strany pokračování této povídky, která se bude jmenovat Druhé setkání. Jakmile bude pokračování dopsáno (což netuším kdy) pošlu to glogískovi ať Vám povídku zpřístupní na svém webu. =)

S pozdravem

Leya Mirrold ;)

7 glogísek - admin glogísek - admin | E-mail | Web | 12. října 2007 v 14:31 | Reagovat

Jj tak to vidíte , naštěstí Leya svou povídku stále píše a to je super ....

a ani jsem nemusela psát tu její odpověď napsala ji zde sama .... takže Děkuju Leyo za odpověď !!!

8 Denka Denka | 14. října 2007 v 15:37 | Reagovat

Nech aspon casti dava raz do tyzdna pleasee je to super povidka

9 Leya Leya | E-mail | 19. října 2007 v 17:04 | Reagovat

No ... pokud se tedy rozhodnu dáti sem alespoň těch pár stran tak budete napnuti ještě více tudíš bych musela o dosti více hýbnout s dalšími stranami =) Navíc v té části, co mám napsanou je to zatím nezajímavé

10 prcek prcek | 19. října 2007 v 18:21 | Reagovat

to nevadí aspon něco

11 glogísek - admin glogísek - admin | E-mail | Web | 19. října 2007 v 18:26 | Reagovat

Hh !!! Leyo, Leyo !!! Copak nevíš že tvoje povídka je napínavá vždycky a pořád ?! xD

12 prcek prcek | 20. října 2007 v 17:59 | Reagovat

jo to je pravda pls pls dej sem aspon jednu kapitolku

13 prcek prcek | 29. října 2007 v 15:39 | Reagovat

prosííííííííííííííííííííím

14 glogísek - admin glogísek - admin | Web | 29. října 2007 v 18:04 | Reagovat

No to záleží na Leyi.

15 glogísek - admin glogísek - admin | Web | 29. října 2007 v 18:05 | Reagovat

Když tak tak ji pisni na mail ...

16 prcek prcek | 8. listopadu 2007 v 18:01 | Reagovat

a jakej ma mail mě se nechce zobrazit tak mi ho dyštak pls pisni

17 glogísek glogísek | E-mail | Web | 13. listopadu 2007 v 14:36 | Reagovat

prcek <<<

Tak múžeš ji pisnout na : Leana.K@seznam.cz . Pak mi pisni do komentů co ti odpověděla ... plsky !

18 prcek prcek | Web | 20. listopadu 2007 v 14:04 | Reagovat

mě neodepsala dyštak ji napiš ty a máš mail na Katušku?jak napsala tu povídku o eragonovi?

19 prcek prcek | 21. listopadu 2007 v 15:45 | Reagovat

už mi odepsala nemá moc času ale už něco má napsaný!

20 glogísek glogísek | E-mail | Web | 25. listopadu 2007 v 12:15 | Reagovat

prcek <<

Ohledně Katušky :

No mail mám ale ted si na něj nevzpomenu ... a nechce se mi to hledat .... spíš bych ti doporučila juknout se na její blog a tam to najdeš ... její blog mám ve spřátelených jako : Bezva Katuščiny estranky !

Tak klikni a  tam na jejích estrankach to už nějak najdeš .

A  pak ohledně Leyiny povídky - jsem si jistá že až tu novou kapitolku bude mít dopsanou tak mi určo dá vědět .... viz. její odpověď ( koment č. 6 )

21 prcek prcek | 1. prosince 2007 v 20:11 | Reagovat

jj dik

22 glogísek glogísek | E-mail | Web | 2. prosince 2007 v 14:53 | Reagovat

Vubec nemáš zač !

23 vydra999 vydra999 | 19. února 2008 v 15:58 | Reagovat

pvidka je to mega dobra chvili jsem nevedel jestli to psal Paoliny nebo ne.

pouze chibí pokračování

24 glogísek (majitelka blogu) glogísek (majitelka blogu) | E-mail | Web | 19. února 2008 v 18:46 | Reagovat

Jo ... to s tebou naplno souhlasim ...

A na to pokračko se načekame .... :-(

25 regenesis regenesis | E-mail | 17. července 2008 v 12:26 | Reagovat

nicitavam  taketo poviedky a uz vobec ne na nete ale toto bolo super ..... skoda ze take kratke a pokracovanie v nejasnej buducnosti .Dufam ze onedlho tu pribudne aspon 10 kapitol . Tesim sa aj na birsingr a film eldest .......       Wyrda !!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.